1. |
Klaun
04:50
|
|||
|
Je pozdní ráno
Jsi zašeptáno
Já, vážný klaun s nožem v břichu
Vyvolávám salvy smíchu
Z tvé vázy plné slin prýští cosi
Chce se ti smát
Koutky se roztahují jako ploty
Chce se ti smát
Vítr ti hladí kotníky
Chce se ti smát
Jsi toho jitra při smyslech
Obepínáš mne pozpátku
Jsi pozdní ráno a kat
Vážeš mi oprátku
Já, vážný klaun s nožem v břichu
Vyvolávám salvy smíchu
Jsi moje touha zdrhnout
Kterou jen tak tak zvládám ovládat
Už visím
Už visím
Můj odraz ve skle
Vypadá hloupě
Jak se tam houpe
Oblohu někdo zdupal
Je tak tvrdá
Smyčka se napíná
Až mi z toho mrdá
Oblohu někdo zbarvil
Je tak šedá
Smyčka se napíná
A kůže tak bledá
|
||||
2. |
Vycpávač Ptáků
04:30
|
|||
|
Létání je jako projev, projev o svobodě; projev v prázdném divadle, kde není pódium, ani hlediště, ani opona a herec zírá do tmy a doufá, že se neztratí; neztratí se v prázdnotě své svobody, kde svoboda je jeho projev, a projev je jeho pud, a pud je jeho vězení; a když jeho vězení je pro ostatní svoboda, tak proto v tom divadle není žádný návštěvník; všichni jdou přece radši do zoo, nebo na výstavu fotek; fotek z výstavy vycpaných sokolů.
Možná že do vašich rukou jsem se dostal
Stejným omylem
Jako sokol jenž vlétl do bytu
Vycpávače ptáků
Upoután jakýmsi pohybem
Kterým si smrt nad ránem
Omývala pohlaví
Ten symbol volnosti
Svou nepozorností
Chytil se do pasti
Vycpávače ptáků
Jeho stín se plazí po zemi
Radostí zasklený
Stane se trofejí
Vycpávače ptáků
Naposledy ještě zaslechne
Listí stromů šelestit
Jeho srdce se chvěje
Mrazivou předzvěstí
Možná že do vašich rukou jsem se dostal
Stejným omylem
Jako nepozorný sokol
Upoután jakýmsi pohybem
Omylem
|
||||
3. |
Jupiter
03:44
|
|||
|
Všechno nakřivo
Deštivo
Šedivo
Mrazivo
Proměnlivo
Kolik stojí život?
Kolik stojí život?
A kolik stojí ten náš?
A kde stojí náš strom
Co kolem něj jsme tančili
Má modročerné listy
Je napaden nemocí
Život z něj vyprchává
Tak jako šampaňské
A oba tak trochu naivně
Věříme v nereálné
Stokrát větve vytáčí
Vyhlíží slunovrat
Kdyby tak šlo o něco
Kdyby tak šlo nepřestat
A ty se mě sprostě ptáš čemu věřím?
Kolik stojí život?
A kolik stojí touha žít?
Kolik stojí život?
A kolik stojí ten náš?
Se ptáš
|
||||
4. |
Jestřáb
04:42
|
|||
|
Sunu před sebou prach lidí
V hromadách na jedno použití
Jsou živí a mluvili by
Zachovávají však příkaz mlčení
Za podstatou mého konání
Malost mé dospělosti
A slibuji jim, když ne sobě
Že bude zase dobře
Dlouhou cestou lemovanou
Skříně plné váz, všude kolem nás jsou
Náhle ztrácím schopnost myslet
Tisíc ku jedné, noci bezesné
Nekonečně dlouhé noci
Minuty a dny, stejně jako sníh tají
Jsem arogancí mající se za vůli oděnou v síti lží
Před sebou sunu prach štítem hrdosti
Abych neušpinil svoji leskou zbroj
Tu jež se leskne do dálky
Přiznávám se
Vždy jsem uměl ublížit
Srdce je přeci jen sval
A tak sunu svůj prach dál
Jsem lhostejností mající se za nezávislost
Jednotvárností překrývající různorodost
Uvědomuji si následky svého bytí
Ale jsem omotán řetězem pýchy
Pošetile bráním své peří
Lžu všem, hlavně sobě
Že bude zase dobře
Pošetile bráním své peří
Lžu všem, hlavně sobě
Že bude zase dobře
Pošetile bráním své peří
Lžu všem, hlavně sobě
Že bude zase dobře
|
||||
5. |
Na Cestách
02:59
|
|||
|
Jsem na cestách
A ty kolísají
Za mnou
Obrysy města
Přede mnou
Nekonečná cesta
A vrány si poletují
Sem a tam
Jako já
Klopýtám
Zakopávám
Neutíkám
Jen jdu dál
Počítám
Kolísám
Starosti nechal jsem ve městě
Tam ať si v poklidu tlejí
Kolísá nálada, rychlost i cesta
Zakrátko vnořím se do nikam
Nastávavá měsíční svit
Muži mi radili abych šel na východ, ženy zas na jih
První noc na cestách
Ponurost žije
Měsíc jak bez barvy
V tichu se skryje
Bolest je v půli
Kde je cesta
Cesta je bolest
Je mi ticho
A moje srdce
Jako vyplašený pták
Tluče mi do žeber
Kde je cesta?
Cesta z města
|
||||
6. |
Schodištěm
03:11
|
|||
|
Jedním
Nesmělým
Úderem na klavír
Vstávám
A schodištěm
Chvátám
Sám sebe míjím
Přilepen
Na zádech
Lidí v dvouřadí
Bojím se
Že mě zabijí
Vstávám
Chvátám
Chvátám
Vstávám
Mávám
Ztrátám
Ztrátám
Mávám
Svázán
Spávám
Vstávám
Svázán
Chvátám
Daleko od lidí
Bojím se
Brzy mě zabijí
Nikdo nic nevidí
|
||||
7. |
Padena
03:11
|
|||
|
Obkročmo jsem procházel řádky
Abych neporušil mladé kořeny
Když jsem se vracel řádky zpátky
Na stromech pučely pupeny
Vázal jsem mladé rostlinky dráty
Co před časem byly pouhými semeny
Ochutnával jsem lístečky máty
A z hlíny vybíral křemeny
Házel jsem kameny do dáli
Kde dříve stávaly stromy
Jednoho dne byly skáceny
Vyrostly místo nich domy
Když byly řádky krojeny
Rukou jsem rozhrnul zeminu
Promnul si oči a zaskřípal zuby
Poprvé viděl jsem Padenu
Srovnal jsem jí límeček haleny
Z rukou jí odmetl hlínu
Jako pěst na oko, všechno zelený
A ona tu v záhonu kmínu
|
||||
8. |
Vltava
05:37
|
|||
|
Vysychá nám den
Náš břeh
Zanesen odpadem
Náš břeh
Ledabyle osvětlen
Náš břeh
Sníh ho pokrývá
Slunce řeže se tmou
Tma letí oblohou
Světlo tmou, tmu světlem
Tmu světlem, světlo tmou
Světlo tmou, tmu světlem nezraníš
Na břehu pění naše (plastové) dary
Na hladině zrcadlí se naše ztráty
Není spojení
Pouto se zemí
Já se chci vrátit
|
||||
Rutka Laskier Czech Republic
GIGS:
01/12/23 OSTRAVA
02/12/23 ZNOJMO
16/12/23 BRNO
If you like Rutka Laskier, you may also like:
supported by 12 fans who also own “PROTIKLADY”
go to album
supported by 8 fans who also own “PROTIKLADY”
Es imposible decir algo negativo de este álbum.
go to album
Ataraxy
by Sadness / To Be Gentle
Atmospheric black metal band Sadness and experimental screamo band To Be Gentle channel intense emotions on this split single.
go to album
Eve Beeker of screamo band To Be Gentle stretches her solo work in new experimental directions on this EP, a meditation on gender & healing.
go to album
Toronto band Respire deliver a post-hardcore tour de force on the largest scale possible, orchestrally rich and incessantly uncompromising.
go to album
supported by 7 fans who also own “PROTIKLADY”
go to album
